Rozhovor se Sasankou

18. prosince 2012 v 8:06 | autor: Tereza Mikulová |  Rozhovory
  • Rozhovor ode mne v novém Numéru bude s pisatelkou Sasankou, kterou můžete znát z jejího blogu povidky-inc.blog.cz, vám přináším zrovna dnes!



1. Kdy jsi začala psát povídky? A proč?

>> Za moje začátky je zodpovědná slečna, která kdysi sídlila na blogu s názvem povidky-sro. Pokud v názvu její a mé stránky vidíte určitou podobnost, vidíte ji tam správně. Byla mi inspirací naprosto ve všem. Styl psaní, vzhled stránek, uspořádání článků... Tenkrát mi mohlo být přibližně třináct a začala jsem s příšerně trapnou deníčkovou povídkou Deník normální puberťačky. Pro odvážlivce je pořád ke shlédnutí, ale důrazně do nedoporučuju. Časem jsem se dostala k HP fanfiction a tak začla moje malá-velká kariéra. <<


2. Jak si se dostala k fanfiction na HP? Má větší ohlasy než tvé originální příběhy nebo je to tak na stejno?

>> O tom už jsem vlastně tak trochu mluvila. Harry Potter byl, je a asi vždycky bud enejoblíbenější knížka, díky které jsem přežila dětství. S Harrym jsem vyrůstala a nestydím se říct, že jsem při titulkách závěrečného filmu brečela, protože mi bylo líto, že už to všechno končí. Navíc Rowlingová nechává v pobertovském období tolik prostoru pro přetváření příběhu, že se tomu dá těžko odolat :) Co se týče těch ohlasů... Momentálně nemám v podstatě žádné. tak nějak se mi nedaří přilákat čtenáře. Ale dalo by se říct, že fanfiction celkově asi byla oblíbenější. Ono jde vždycky hlavně o období, jsou časy, kdy mám deset komentářů u každého článku a potom se mi na blog měsíc nikdo ani nepodívá. <<


3. Který příběh z fanfiction byl nejúspěšnější u čtenářů? Který originální byl nejúspěšnější? A který se nejvíc líbil tobě?

>> Zatím jsem toho asi nenapsala tolik, abych mohla takhle vybírat. Dokončenou mám jednu fanfiction povídku a jednu vlastní, s tím že ta fanfiction měla víc ohlasů, ale bylo to spíš tím, že se strefila do období, kdy můj blog "frčel". A navíc to byla komedie, narozdíl od těch ostatních, kde každou chvíli někdo umře. Můj osobní favorit je Houslista, jednorázovka o týpkovi, kterému rupne v bedně a rozhodne se, že si postaví dokonalou přítelkyni. <<


4. Jak se na psaní, jakožto na tvůj koníček, dívají rodiče a ostatní tví známí? Podporují tě?

>> Většina mých známých ani neví, že píšu. Nějak nemám potřebu jim to říkat, možná kvůli reakcí, ale hlavně proto, že by je možná mohlo napadnout něco si přečíst. Takže o tom ví jenom pár vyvolených a ani těm nedávám přečíst všechno. Mamka mě v psaní víceméně podporuje, ale taky jí nedávám nic číst. Takže kdybych s tím psaním přestala, většina lidí v mém okolí by si toho ani nevšimla :D <<


5. Kde se necháváš inspirovat?

>> Všude možně. Filmy, seriály, knížky... Náhodné situace a sny. Nejčastěji jsou to ale myšlenky, které se mi najednou zrodí v hlavě, aniž bych věděla, odkud pochází. Prostě to udělá blik a najednou mám nápad, který začnu nějakým způsobem zpracovávat a pak už nechám příběh plynout a sama čekám, kam mě zavede. <<


6. Máš nějakého oblíbeného spisovatele nebo čteš knihy nezávisle na to, kdo je napsal? Které knihy nejčastěji čteš?

>> Kromě "klasiky" (JKR) mám pár dalších oblíbených autorů. Například Dan brown (i když na Ztracený symbol v originále se marně chystám už víc než rok), Steve Berry (píše podobným stylem jako Brown, jen není tolik profláknutý), Terry Pratchett (jeho Zeměplocha je naprosto geniální) a z těch starších třeba Oscar Wilde (miluju jeho Strašidlo Cantervillské). Ale ve skutečnosti mi vůbec na autorovi nezáleží, mnohem důležitější je pro mě námět knihy a způsob, jakým je psaná. Nejčastěji sahám po upírech a fantasy všeobecně. Poslední dobou se ale mnohem více musím věnovat četbě k maturitě, i tam se dají ale najít pěkné knížky. Líbil se mi například Čapek nebo Maupassant. <<


7. Dokázala by jsi udělat recenzi své oblíbené knihy, popř. knihy, kterou jsi naposledy četla? Jak se jmenovala a jak by recenze zněla?

>> Naposledy jsem četla Lakomce a dělat recenzi na takovou klasiku si netroufnu, proto budu muset trošku zapátrat v historii. Koukám do knihovničky a pátrám po knížce, o které jsem ještě nepsala. A hele, Eragon! Popravdě řečeno se mi ta knížka moc nelíbila. Bohužel je na stylu psaní poznat autorův věk (15 let). Je naprosto neuvěřitelné, že dokázal vydat knihu, která vyvolala světovou senzaci, ale kdyby s napsáním příběhu počkal například dva nebo tři roky, rozhodně by to bylo mnohem lepší. Celkově je z toho cítit nevyzrálost a chvílemi zmatenost. Inspirace Pánem Prstenů je v pořádku, jen by nemusela tolik bít do očí. A i když jsem Paolinimu chtěla určitě dát šanci a začla jsem číst i druhou knihu, nedokázala jsem se donutit ji dokončit. Ovšem pokud se na Eragona podívám očima čtenáře, pro kterého byla kniha pravděpodobně určená (spíše chlapec než dívka ve věku kolem čtrnácti let), těžko bych dokázala najít něco lepšího. Nezbývá než dodat: "Klobouk dolů, něco takového by v patnácti letech dokázal málokdo." Rozhodně tu máme talent, který by nebylo dobré přehlédnout. <<


8. Měla jsi období, kdy jsi nebyla schopna napsat ani řádku? Jak dlouho trvalo? Jak ses cítila? Co jsi během něho dělala, aby se ti fantazie vrátila?

>> Takových období jsem už měla několik. Jedno z nich trvalo dokonce víc než půl roku. Cítila jsem se úplně normálně. Až když jsem se k psaní znovu vrátila, zjistila jsem, jak strašně mi to chybělo a uvědomila jsem si, že tohle chci v životě dělat. Chci psát a je mi jedno, jestli v rámci svého zaměstnání do novin nebo jen tak sama pro sebe nebo pohádky pro svoje děti. Fantazie se nakonec dostavila sama, nemusela jsem ji nějak nakopávat. <<


9. Jak často čteš knihy? Kolik jich přečteš za měsíc?

>> Byly časy, kdy jsem si každý měsíc z knihovny odnášela třeba dvacet knížek, z toho některé pěkně tlusté, a přečetla jsem je úplně všechny. To bylo v dobách, kdy jsem se nemusela učit, protože mi na jedničky stačilo to, co jsem si pamatovala ze školy. Taky to bylo v době, kdy jsem četla hlavně dívčí romány, nic moc náročného. Taky to bylo v době, kdy jsem neměla doma počítač, tím pádem ani internet ani facebook. Dneska už toho tolik nestíhám. Navíc se musím věnovat četbě k maturitě a to prostě není zas tak velká zábava, takže to moc neodsýpá. Takže měsíčně teď málokdy stíhám víc než dvě knížky, bohužel. Už se těším na ty dlouhé tříměsícové prázdniny, které mě po maturitě čekají. Někam se zašiju a přečtu komplet znova celýho Harryho. <<


10. Jak by si na svůj blog a své povídky přilákala potencionálního čtenáře? Měla by jsi nějaký zvláštní poutač?

>> S lákáním čtenářů mám vždycky trochu problém. Snad bych řekla, že sice nepíšu jako dítě Rowlingový a Browna, ale v podstatě každý si u mě něco najde. Je tam kromě prózy i nějaká ta poezie, občas fotky, reportáže se života, zveřejňuju i svoje slohové práce, recenze na různé knížky nebo filmy... Je to docela široká škála. Žádný poutač mě vážně nenapadá. Snad jen "Sasanka na hrad!" Ale to zní trochu nafoukaně, takže si to nechám pro sebe. <<


Děkuji za rozhovor :)




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Casion Casion | Web | 18. prosince 2012 v 17:55 | Reagovat

Zaujímavé otázky i odpovede, na tento blog sa rozhodne pôjdem pozrieť :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama